Soubor básniček, co jsem v hodinách načmárala do sešitu :D

 

Bylo, nebylo,

nic už nezbylo.

Jen v temném rohu,

Nakloněná k bohu,

modlí se osoba.

 

Řasenka rozmazaná,

slzami roztíraná.

V hloubi srdce pouhý led,

V žilách zase jenom jed.

 

Křik se místností rozléhá,

na záchranu spoléhá,

ale nikdo neslyší

Jednu duši trpící.

 

____________________________________________________________

 

 Mstné jsou vlasy,

čas se tu asi,

úplně zastavil.

 

Opuchlé oči,

každému značí,

věčné zoufalství.

 

Dýka do srdce ,

maketa smrtce

zřejmě nestačí.

 

Jednoho dne,

všechno pomine.

Světla zhasnou

a v chvíli jasnou,

spatříme cíl!

 

A zvon svobody,

rozzvučí chodby,

Pro volnost jasnou,

Půjdu za pravdou,

na oběd.

_____________________________________________________________________

 

Na očích brýle,

má vyšší cíle,

Vidět svět černo-bíle.

 

Vlas upravený,

postoj nadřazený.

Smích jen hraný,

v scénáři psaný.

 

Peněz je žena,

do smrti věrná,

v červené oděná.

_____________________________________________________________________

Smrt příjde hned,

co na talíř dá ten jed!

To přec není jídlo..

"A co jinýho by to bylo?"

Pokus z laboratoře,

vypuštěn do moře.

 

Trollem chycený,

ježibabou připravený,

Na koštěti převezený,

fůrií servírovaný.

 

Od výdejního okýnka,

jen pár kroků bedýnka.

S velkou červí dírou,

A tak s neoblomnou vírou,

experiment do ní s mírou

na věčnou svobodu vypouštím

___________________________________________________________________

 

 

Asi jde poznat, že jsem to psala ve škole^^ *na zemi* papíry s tímto mi byly asi třikrát zabaveny a jednou roztrženy... Ale přežili :DDDD Zato o mojí psychické stránce by s dalo diskutovat... :DDDDDDD