středa 8. května 2013

Punk je asi vážně mrtvej

Nedávno jsme se zúčastnila jedné internetové diskuse o punku. A hádejte co... Během pěti minut mě nazvali pozérem, že nevím co to je být punk znamená, že jsme prostě jen děcko, co chce být cool... Celou dobu jsem u toho poslouchala Hrdinu od Punk floidu... A věřte že text " Máš pocit síly, když nikdo neví co jsi zač. Pravda je jiná, nikoho nezajímá anonymní sráč!" Takoví lidi já prostě žeru... Ty "pravý" punkery, co určujou co je punk a co ne. Co za nickom ze sebe dělají hrdinu, ale do očí by to nikomu neřekli....  Ale ať si píšou co chcou, ať tvrdí že jsem prostě jen malá holka, co  dělá ze sebe rebelku a ve skutečnosti jsem závislá na matce... ALE JÁ MATKU NEMÁM! Co myslíte, jak by reagoval na tuto větu? Ale já nerada lžu. A co? Tak jsem závislá na rodičích.... Ale co mám ve svým věku dělat? A pokud si myslíš, že punk je o tom, že jsi fagan, kterej je slepě oddaný jedné idee, tak jsi možná ještě míň punk než já! Ale... Punk je o toleranci pokud vím a taky o svobodě. Teda pro mě aspoň je.. Tak si mysli, že jsi tak chytrej a že mě máš přečtenou po první  konverzaci... Jsem jednoduchá přiznávám. Jsem pozér, jsem blbá... Mysli si co chceš... Pokud mi nerveš do hlavy ty sví sračky, tak si dělej co chceš! Já se do života nikomu neseru! Tak se neser ty mě! Fajn, chci své drahé děti učit přemýšlet... Takže v podstatě seru.. Klidně mi to mějte za zlí! Ale každý z mích milovaných dětiček to po mě chtěl! A není nikdo, komu bych vnucovala sví názory! To že sem píšu svůj názor není vnucování... Klidně buďte nacisté... Hlavně mě neserte a já nebudu srát vás.. Asi jsem vážně povrchní... Ale vždyť punk je už v podstatě vážně mrtvej! A dokazujou to ty diskuze na téma, že nejvíc punk je green day a Avril.... To podle mě je takovej pop punk.. A řekněte, už jste někdy pogovali na jejich koncertech? Nebo jen tak doma pro zábavu?  Já ne.. Mám ráda green day, poslouchala jsem Avril, ale nepovažuju to za punk...

Dále na té diskuzi... Někde jsem tam zahlédla aji názor nějké "dámy" Co tvrdila, že punk je jen o drogách, pro ztroskotance co jsou věčně bez peněz... Tak mám pro tebe jednu novinku... NENÍ! Fajn, možná jsem ztroskotanec, co sere na školu, (neznám dielera, takže drogy zatím vědomě ne...) A jsem věčně bez peněz... Když jedu v šalině lidi se mi vyhýbají a jejich pohledy jsou plný odporu a údivu jak můžu jet na veřejnosti ve steelkách, riflech s řetězy a Na triku napsaný "Všichni přece do nebe nemůžou"  a "slintám" nad tričkem Totáčů nebo inseminační stanice a jiných kapel, nebo má oranžoví číto... Ale proč se mě kurva bojí?! Jsem snad stejnej člověk jako oni, nemám lepru, ani jinou nakažlivou nemoc... Jsem prostě jen jinak oblečená a neposlouchám 1D... Tak proč si lidi kurva odsedávaj, když si sednu... Soudí mě jen proto, že nemám ráda, když vím, že mi lidi jen serou na hlavu?! Ale kupodivu... Mě to nevadí... Tak proč si stěžuju? Je to prosté... Já jsem šla do punku s tím, že "Yn" lidi se mě budou stranit...  Ale kámoška, co není punk a jede nebo jde někam se mnou... Ona na to není zvyklá a děje se jí to jen kvůli mě... Protože mám názor na věci kolem sebe... Můj názor je, že být punkáčem není snadný, ale být s punkáčem je ještě těžší....

Žádné komentáře:

Okomentovat